Vyhledat

CHUTĚ NA SLADKÉ...

Jednou propadnete donutům nebo chipsům a nemůžete přestat. PROČ se takhle závislí na mrkvi nikdy nestaneme?


Není to totiž úplně tak slabou sebedisciplínou, vůlí nebo leností, co za tím stojí..

▪️Jde tu o FYZICKOU závislost, kde svoji roli hrají receptory v samotném velíně v mozku, které lační po ukonejšení a prudí tak dlouho, dokud nedostanou, co chtějí.

▪️Jde tu o boj s BIOCHEMIÍ, kde jsou síla vůle a sebezapření trochu krátký. Protože emoce má velikost a sílu slona a rozum velikost mravence ve chvíli, kdy před vámi na stole zase leží onen donut.

Bilionový průmysl potravin, které obsahují hlavně čárový kódy a nula živin umí držet mozek, ale i hormony a metabolismus ⁣pevně v otěžích. Biliónový průmysl těchto potravin pracuje pro biliónový průmysl farmaceutický.. A pracuje dobře.

Skutečným regulátorem naší hmotnosti, metabolismu a trávení není překvapivě žaludek, ale náš MOZEK. HA!!!

▪️Jednoduché, skutečné a organické potraviny jsou pro naše tělo čitelné - po dekódování tohoto jídla fičí do mozku zpráva, kterou nese na svých bedrech hormon LEPTIN, aby se POTLAČIL HLAD a TOUHA po JÍDLE, aby se pálil tuk a abyste se cítili dobře.

▪️Jenže sladké zpracované potraviny (a to jsou třeba i hranolky nebo vínko) vysílají zprávu PŘESNĚ OPAČNOU. A mozek žádá víc a víc..

⁣Možností, jak naložit s touhle závislostí, je vytvořit NÁVYK NOVÝ. Nic mezi neexistuje a nefunguje. To vám už dnes řekne každý kouč - starý návyky silou vůle nepřetlačíš. Musíš otočit pozornost a vytvořit návyk nový, jiný.. Jako bolí to a není to ze dne na den, co si budem.. Ale funguje to!!!

Netvrdím, že sladkého je třeba se vzdát, podle mě to ani úplně nejde a hlavně není třeba. Otázka je JAKÉ a KOLIK. A ta nejvíc zásadní, na které to bude celou dobu stát.. jestli VY SAMI vlastně CHCETE a máte své PROČ❔

Katy


7 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše