Právo ženy na vlastní život s dětmi? Zamítnuto. A já se ptám - proč?
Každá z nás má každičký den možnost změnit svět.
Když ne celý, tak určitě ten svůj vlastní.
Naše generace byla vychovávaná v modelu muž vydělává, žena se stará o děti a domácnost.
Jak nastartovat úspěšnou změnu?
Musíme si uvědomit, že muži, se kterými žijeme a vychováváme společně děti, vyrostli přesně v tomto stereotypu.
Jsme to my, současné ženy, které máme za úkol chlapům diplomaticky vysvětlit, volajíc po změně, že doba pokročila.
Čekat, že se něco změní samo, by bylo naivní.
Chlapům to tak vyhovuje.
Vždyť přijdou unavení z práce a ten fotbal a pivko si zaslouží.
Ano.
Stejně jako my si zasloužíme wellness a pokec s kamarádkou.
Každá z nás by měla myslet na to, že nejhlubší vzorce, které dětem předáváme, jsou často ty, které předáváme nevědomě.
Jsme samy sebou?
Umíme si najít čas pro sebe a komunikovat o tom s partnerem a rodinou?
Máme své vlastní koníčky a vášně?
Chceme, aby pro naše děti bylo přirozené dělat v životě, co je baví a naplňuje?
Pak takové samy musíme být!
Moje tipy:
Komunikujte sama se sebou a neházejte svoje potřeby a touhy za hlavu. Ani když si myslíte, že teď to nejde, protože kojím a zítra to nepůjde, protože Petra ještě taky nikam nechodí. Vy nejste Petra, vy jste vy.
Mluvte s partnerem. Aby vztah nevyhořel, spokojení musí být oba. Tohle mluvení v sobě zahrnuje kompromisy, domluvu a notnou dávku diplomacie.
Počítejte s tím, že tyhle věci mají svůj čas a dejte partnerovi i rodině prostor na jejich pochopení.
Nečekejte na explozi emocí, během které budete řvát nahlas: “já už nemůžu”. Partner vás v tu chvíli bude mít spíš za hysterku, než za parťáka do debaty.
Terka