Nerozumíš tomu, proč je tvůj muž tak neempatický a líný?
Nebo proč naopak nejdřív řve a až pak přemýšlí?
Nebo proč nezvládáš hodiny sedět nad tabulkama?
Na to vše ti odpoví Typologie osobnosti!
Pokud se dostáváte s partnerem (nebo vaším okolím) často do „křížku“, nechápete, co a proč váš muž dělá a on zase nechápe vás, příčinou může být fakt, že neznáte svůj ani partnerův osobnostní typ a s tím se pojící silné a slabé stránky vašich povah.
Pojďme se podívat na to, jak vám takové poznání pomůže vaše vztahy zlepšit.
Moje klientka Klára mi na sezení vyprávěla „Tomáš je asi fajn chlap.
Nic ho nerozhází, nic mu nevadí.
Jenže problém je, že je šíleně línej.
Já chci chodit mezi lidi, jezdit na dovolené, jenže on nic nevymyslí!
Všechno je na mě, všechno.
Dokonce ani pohádat se neumí.
Někdy už jsem z toho jeho klidu tak vytočená, že vyvolávám umělé konflikty.
A víš co? Nic!
Neudělá nic, jen dál sedí na gauči a nevzrušeně mě pozoruje!
A víš co mi pak třeba po mém hodinovém monologu řekne? Že to bude dobrý!
"Jenže to ti říkám, ono to nebude to dobrý!"
Poslouchám Kláru se zaujetím a už v ten moment tuším, co by mohlo jejich vztahu pomoci. Poznání jejich charakterů a povahových vlastností.
Když Hippokrates (přibližně 460 př. n. l. – 377 př. n. l.) určil a rozčlenil lidi typově podle
temperamentu do čtyř základních skupin (sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik), myslím, že tím lidstvu učinil velkou službu.
Jen mi přijde škoda, že tuto typologii zapomínáme dnes využívat.
Když určíme svůj temperament a tato zjištění podrobíme dalším zkoumáním, dokážeme se dostat opravdu hluboko do podstaty naší osobnosti.
Ověřila jsem si v praxi, že poznat svůj základní typ (nebo vícero typů) je absolutní „game-changer“ nejen na vztahovém poli.
Až totiž Klára pomocí snadného testu zjistí, že zatímco ona – akční a zábavná sangvinička, jejíž silnou stránkou je bavit lidi a která je navíc přišmrnclá typem cholerika (díky čemuž dokáže vést davy a organizovat i nezorganizovatelné) si našla muže flegmatika, který si nic nepřeje víc, než mít klid a slova jako hněv, nebo akce, nemá ve slovníku, budou se moci spolu naučit mnohem lépe žít.
Zatímco od Kláry můžeme čekat velkou dávku energie a dětského nadšení do všeho
nového, určitě čekat nemůžeme (ke zklamání jejího muže), že si sedne vedle něj tiše do křesla a bude spokojená.
Od jejího muže flegmatika pro změnu nemůžeme čekat, že přijde každý den s něčím novým a ve společnosti bude Kláry historky doplňovat těmi svými.
(Ehm, nemohl by, ani kdyby chtěl. Přimět sangvinika k tomu, aby chvíli místo vyprávění jen poslouchal a dal prostor i ostatním, méně průbojným jedincům, je někdy úkol stejně složitý, jako třeba vylézt bez tréninku na Everest).
Kdyby si ale Kláry muž přečetl, že sangvinici jsou baviči, extroverti, často vyprávějí historky,
které se staly tak maximálně z půlky a jejich hlavním zdrojem energie je dav obdivovatelů, přičemž pokud takovéto ovace nesklízejí, uvadají jako kytky na suchu, věděl by, že musí začít kultivovat svoje „slabé“ stránky.
U flegmatika je to především jeho „nijakost“, ostatními často označována ke vzteku flegmatika až za lenost.
Jít navzdory svému přesvědčení občas do sebe a nějaký ten výlet naplánovat.
Kláře ty šaty pochválit.
Možná Kláru i občas vzít do náruče a vášnivě políbit.
Klára zase musí začít chápat, že její muž je pro ní dar z nebes – kdo jiný by krotil její výlevy u pokladny, když podle ní prodavačka není dost rychlá (a flegmatik nechápe, proč Klára jančí..), kdo jiný by dokázal bez vyčerpání a odsuzování poslouchat Kláry hodinová vyprávění příběhů, které se možná nikdy nestaly..?
Cholerický ani stejně sangvinistický muž určitě ne:-)
Kláru jsem testem a dalším poznáváním její osobnosti provedla.
Určily jsme kdo je kdo, pojmenovaly jsme problém, podívaly se i do její minulosti a vše pospojovaly.
Klára začala být díky pochopení povahy své i svého muže mnohem smířlivější. Začala bez agrese komunikovat svoje potřeby a její flegmatický muž se díky tomu začal snažit vyvinout proaktivitu /protože jestli flegmatik něco nesnáší, jsou to ostré pokyny a rozkazy/.
Už chápete důležitost poznání osobnosti vlastní, svého partnera, kamarádů, dětí, kolegů..?
Díky tomu poznáme silné stránky (a můžeme je začít efektivně využívat) i slabé stránky (já vím, lepší žádné nemít. Ale jsme lidé, a tak i ony k životu zkrátka patří:))
Jenny